Brzdi příteli!
Jednou mi můj táta říkal, že život utíká hrozně rychle. Dnes ráno jsem si na to vzpomněl, protože jsem si svůj život prohlížel z dálky a musím říct, že má můj táta pravdu.
Jednou mi můj táta říkal, že život utíká hrozně rychle. Dnes ráno jsem si na to vzpomněl, protože jsem si svůj život prohlížel z dálky a musím říct, že má můj táta pravdu.
Miluju Tě, milý holoubku, miluji Tě bezpodmínečně. Miluji Tebe takového přesně jaký jsi. Někdy mi vadí, když se tváříš, jako by Ti někdo načechral peří, neumíš mluvit o svých citech, někdy vypadáš jako zmoklá slepice a někdy si prostě klidně odletíš a necháš mě tady a já nevím jestli se mi vrátíš… Ale to je jedno. Žádná z těhle věcí...
Znáte lidi, co se pořád snaží najít nějakou metodu, která by jim pomohla ke šťastnému životu? Čtou knížky, chodí na přednášky, platí si kurzy. Čekají, že dostanou návod, jak vyřešit svou minulost, jak se zbavit špatných pocitů a jak najít štěstí.
Článek bez názvu nemusí dávat někomu smysl, stejně jako někomu nedává smysl žít život bez lásky, bez dobrého partnera, bez dětí, bez dobré práce, bez štěstí…lze to shrnout, dovolím si to pro tuto chvíli nazvat: smyslem života. Možná by to někdo ve srovnání se článkem či knihou nazval „pointou“.
Neustále hledáme důvody toho, proč se některé věci staly, proč se věci dějí, proč jsou tak jako jsou a nejsou jinak…Myslíme si, že když budeme vědět „proč“, bude nám líp? Snáze pochopíme? Možná…
Jediný problém s nízkým sebevědomím je, že nic takového jako je nízké sebevědomí, neexistuje. V životě jsem se často setkával s tím, že bychom si o sobě neměli myslet špatné věci, že je potřeba mít sebevědomí. Prošel jsem si kurzy, které byly orientované na změnu toho,
Představte si sklenici vody s usazeným vitamínem na dně. Pokud je sklenice v klidu, přes vodu je krásně vidět. Pokud však se sklenicí začnete pohybovat tak, aby se zvířila, neuvidíte přes vodu nic, protože se vše zakalí. Pokud chcete nyní vidět, co je za sklenicí kolem Vás, musíte si jí dát z obzoru.
Vzhledem k tomu, jak naše myšlenky ovlivňují naše nálady, napadá mě jeden „zvláštní typ myšlenek“. Jsou to myšlenky, které všichni známe a nevědomě pomocí nich hodnotíme, srovnáváme, posuzujeme. Největší záludností těhle myšlenek je, že jim 100% věříme. Jsou to myšlenky o tom, co je a co není normální.
Znáte text písně? Zabereme, hej hou.. Dál pokračuje – taháme kameny. Pojďme se dnes zamyslet nad tím, že ty kameny, které s sebou vláčíme, mohou být pěkně velké skály = naše minulost.
Hodně lidí je nespokojeno ve svých vztazích. Někteří jsou nespokojení celou řadu let, než se odhodlají něco změnit. Pak vztah skončí, začne nový a za nějaký ten pátek můžeme být tam, kde jsme byli. V pasti. Náš partner se zase chová