Chci jenom normální vztah…
Vzhledem k tomu, jak naše myšlenky ovlivňují naše nálady, napadá mě jeden „zvláštní typ myšlenek“. Jsou to myšlenky, které všichni známe a nevědomě pomocí nich hodnotíme, srovnáváme, posuzujeme. Největší záludností těhle myšlenek je, že jim 100% věříme. Jsou to myšlenky o tom, co je a co není normální.
3) Takový „normální“ vztah
Dokud posuzujeme věci kolem sebe podle toho jestli jsou, nebo nejsou normální a ještě si k tomu myslíme, že to že normální nejsou, něco znamená, máme svázané ruce.
- „Nechce se semnou vodit za ruku. Je přece normální, když se dva lidi drží za ruce. Je mi jasné, že se za mě stydí. Nemá mě rád.“
- „Není normální, že spolu po tolika letech nežijete. To spolu nechcete bydlet? To se nemilujete?“
- „Je přece normální, že mě můj partner podpoří a obejme mě, když se něco stane.“
To co je a není běžné = normální se po staletí vyvíjí, to co je normální u nás, může být na druhém konci světa úplně jinak.
Na normálnosti není nic špatného. Když je něco normální – znamená to, že je to ve společnosti běžné. Nic jiného to neznamená. Neběžné neznamená špatné. Věci totiž možná nemusejí být normální, mohou klidně být nenormální – a nebýt špatně!
To, že Vás Váš partner nechytí za ruku, může mít milion důvodů. (Může mu být zima, může mít spocenou dlaň, nebo to prostě jen nerad dělá.) Neznamená to nic o Vašem vztahu, ani o jeho citu k Vám.
Přestaňte svůj vztah posuzovat podle toho jestli je, nebo není normální. Přestaňte řešit, co to vlastně znamená. Jestli si tyhle myšlenky uvědomujete, je to paráda!!!
Tohle zjištění pro mě samotnou představovalo neuvěřitelnou úlevu. Můj vztah nemusí být normální pro ostatní, nemusí být normální ani pro mě. Pokud se v něm ale cítím dobře, není nic, co bych musela řešit a čím se trápit.
1) Vše, co prožíváme, jsou jen pocity vyvolané myšlenkami.
2) Čemu, věnujeme pozornost, to roste.
