Na začátek malá hádanka, kdo že to jsem? Když: … jsem všechno, co být chci a někdy jsem dokonce i to, co být nechci. Jsem celý tento svět a někdy ani nevím, že existuji. Někdy jsem kus hadru a jindy kus zlata. Jsem někdo, někdy dokonce jsem i několik „někdo“ v jednom. Někdy jsem to já, někdy jsem vy, někdy jsem...
Po velmi dlouhé době jsem se rozhodl něco napsat. V posledních měsících jsem mluvil/pracoval/byl s lidmi, kteří nějakým způsobem řešili to, jak se ve svém životě vydat na další cestu, novou, pro ně neznámou… Stála jim v cestě pouze jedna překážka – pocit vlastní nedokonalosti.
Na osobním rozvoji vlastně není nic špatného. Můžete chodit běhat, koukat na televizi, hrát šachy nebo dělat osobní rozvoj. Vyjde to nastejno.
Umřel. To pro něj musí bejt strašný. Měla bych mu zavolat a zeptat se, jak se má. Chytrý. fakt. Jak se asi může mít, už se nemá. Umřel.
V těchto dnech probíhá minikurz CentraZměn jako předskokan druhého ročníku Letní školy štěstí. Přišlo nám od Vás pár e-mailů, kde se nás ptáte, co si o LŠŠ myslíme, jestli to za ty peníze stojí, jaká je naše zkušenost, jestli stačí jediné léto k nějaké životní změně, je vůbec možné naučit se být šťastný přes léto, jestli to není...
Je jedno, kde teď sedíte, je jedno, co děláte… Podívejte se kolem sebe… Vše, co vidíte, vnímáte pomocí svých myšlenek…
To jak náš svět funguje je dokonalá záležitost. V moment, ve kterém uvidíte, jak věci jsou – celý svět se zjednoduší. Jako byste se vrátili k sobě. Nic není složité. Buď víte, co dělat a děláte to, a nebo nevíte a tečka. Je Vám jedno, že nevíte. Jste v klidu.
Není nad to si nějakou tu pro nás nepochopitelnou věc objasnit slovy: „Ale takto to má miliony lidí, takže je to normální“. Cokoli se Vám v životě stane a Vy neumíte vysvětlit proč, můžete uvidět, že Vám Váš intelekt a EGO řeknou – buď v klidu, takto to má miliony lidí…no tak ty taky.
Začnu malým příběhem, na kterém bych chtěl ukázat souboj „lidských zákonů a pravd“ s možností uvidět něco nového – něco, co možná každý z nás hledá.
Když jsme byli malí, dokázali jsme během jedné hodiny vyhrát bitvu na moři, postavit hrad, kouzlit jako nejmocnější šaman a vyhrát válku se svou armádou legáčků. Byli jsme děti a mohli jsme cokoli. Teď jsme velcí a během jedné hodiny se dokážeme vystresovat naší budoucností, litovat se za naši minulost a nevšímat si naší přítomnosti. Proč jsme to měli jako děti...