Vystresovaný pirát… aneb když dospělí věří pohádkám

Když jsme byli malí, dokázali jsme během jedné hodiny vyhrát bitvu na moři, postavit hrad, kouzlit jako nejmocnější šaman a vyhrát válku se svou armádou legáčků.

Byli jsme děti a mohli jsme cokoli.

Teď jsme velcí a během jedné hodiny se dokážeme vystresovat naší budoucností, litovat se za naši minulost a nevšímat si naší přítomnosti.

Proč jsme to měli jako děti jinak?

Protože tehdy jsme si více všímali toho, co se děje právě teď než toho, co bude zítra či za týden. Žili jsme pouze v přítomném okamžiku.

Často na to vzpomínáme a říkáme si, tehdy to byla krása.
Co se ale vlastně změnilo? Povinnosti? Stres? Starosti?
Ale kdepak…

I nyní prožíváme každou svou myšlenku jako skutečnost, stejně jako když jsme kdysi pluli na člunu po řece, ale v hlavě jsme byli mocní korzáři, co právě plení oceány.

Nic se nezměnilo, pouze se nám naše mysl „zaneřádila“ různým odpadem, mezi který patří právě ty naše myšlenky o práci, partnerovi, penězích apod. Opět jsou to však jen myšlenky – příběhy o nás a našem životě. Věříme jim stejně tak, jako kdysi pohádkám, které nám rodiče četli. Tehdy jsme pohádky prožívali, stejně jako by se staly, stejně tak prožíváme vše, co se nám děje v hlavě, jako kdyby se to skutečně dělo. Místo pohádek prožíváme nové vymyšlené příběhy.

Uvedu příklad:
Zaplatíte všechny měsíční složenky a na účtu Vám zbude trochu méně, než jste čekali. Hlavou se Vám začnou honit myšlenky o tom, zdali moc neutrácíte, zdali tímto způsobem ušetříte na dovolenou a jestli by nebylo lepší najít si lépe placenou práci. Někde během toho velmi tiše ale pevně uvěříte tomu, co si myslíte. Toho si však patrně nevšimnete. Realita pro Vás patrně bude: „Moc utrácíte, jste nezodpovědní, nepojedete na dovolenou, protože nebudete mít peníze apod.“ Myšlenky Vás odvedou někam do budoucnosti a Vy si prohlížíte, jak asi bude vypadat, když nebudete mít dost peněz. Známe to asi všichni. Začneme pociťovat stres, nervozitu, možná nám to i zakzí den.

Pojďme se trochu jinak podívat na to, co se vlastně děje.

Zkuste si někdy při podobném zážitku všimnout, co se reálně děje a co ne. Zdali Vás stresuje ten přítomný okamžik (na účtu mám tolik a tolik a je to méně, než jsem čekal), nebo jestli jste nervózní z toho, co s Vámi bude, až nebudete mít dost peněz. Málokdo si v této chvíli všimne, že o ten současný moment vlastně vůbec nejde, ale že nás vyvede z rovnováhy to, co se nám honí hlavou o naší budoucnosti.

My totiž ty naše myšlenky prožíváme jako naprostou realitu!

Ta se ale nedějě nikde jinde, pouze v naší hlavě. Stejně jako ty námořní bitvy, když jsme byli malí.

Mnoho lidí v této chvíli sedí doma a kouká „do blba“ a není schopno rozeznat, co je reálné a co není. Zkuste při tom stresu, který ve Vás zrovna bublá, otevřít oči, podívat se kolem sebe a zjistit…co se vlastně skutečně děje.

Možná Vás to co uvidíte, uklidní.

Nejistá budoucnost rázem zmizí a Vy uvidíte, že kolem Vás je klid a neděje se nic.

I o tom je transformativní koučink.

Mějte fajn Velikonoce
Tomáš