Nevěř všemu, co si myslíš

V transformativním koučinku mluvíme často o světě myšlenek a téměř všechna další témata jsou na tento svět nějakým způsobem navázána.

Ze světa myšlenek totiž všechna vycházejí…

Pokud totiž člověk jednou uvidí, jakým způsobem ho v životě ovlivňuje důvěra ve své vlastní myšlenky a dojmy, zjistí, že možná již velmi dlouhou dobu žije ve velmi svázaném a nepříjemném světě, který si dokonce sám vytvořil.

K myšlenkám nutno dodat, že se nedají ovládat, tedy pokud Vás v daný okamžik napadne to nebo tamto, prakticky nezáleží, zdali jste to tak chtěli, nebo se to stalo samo.

Myšlenky se nás neptají, kdy přijdou a kdy odejdou, někdy přijdou na základě toho, co se děje kolem Vás, jindy zase se světem kolem Vás vůbec nesouvisí a Vy se sami divíte, jak to že Vás tohle zrovna teď napadlo.

Svět kolem nás je ohromný a svět v nás (naše mysl) je ještě větší… možná spíš nemá hranice, i když my sami si ty hranice tvoříme… tomuto říkám intelekt a určitě se mu budu věnovat v dalším psaní.

Funguje to asi takto:

1. přijde myšlenka, která se automaticky zobrazí v našem vědomí

(toto je automatický děj, nic s ním neuděláte, prostě Vás něco napadne…)

2. vědomí je Vaše vnitřní nevyčerpatelná energie, která umožní to, abyste svou myšlenku vnímali… (no když jste v bezvědomí – asi své myšlenky nevidíte, dále je zde podvědomí… ale o tom později) Vědomí jsou brýle, díky kterým umíte vidět myšlenky.

3. jakmile myšlenku vnímáte, začnete jí automaticky považovat za možnou realitu, která se skutečně děje

4. Vaše tělo v tu chvíli reaguje na tuto „realitu“, začnete se např. smát, stresovat, bát se, být vzrušení apod. (vzpomeňte si na sex – ucítíte vzrušení, vzpomeňte si na skvělý vtip – začnete se culit atd.)

5. té emoci říkám pocit – pocit je reakce mysli a těla na to, co si myslíme, že se v nás nebo kolem nás děje

6. tento pocit se po té s touto myšlenkou spojí (v paměti), tedy pokud přijde znovu (dost časté), automaticky přijde podobný pocit (proto Vás jedna myšlenka může strašit mnohokrát)

7. na základě pocitu se po té lidé začnou nějak chovat – jsou klidně i několik hodin podráždění apod. jednoduše prožívají realitu, která se kolem nich (ve skutečnosti často pouze v nich) děje

8. po té se na základě našich pocitů rozhodujeme, řídíme, chováme… ŽIJEME SVÉ ŽIVOTY!

Pokusil jsem se velmi zjednodušeně popsat to, jak vnímám, že funguje vliv lidské mysli na nás a svět kolem nás. Velmi podrobně je celý tento proces popsán v naší nové knize, kterou jsme již i vydali :-).

Takto u Vás funguje jakákoli myšlenka, ať už má něco společného s realitou nebo je úplně mimo…

Nutno dodat, že tento proces neuvidíte tak, že budete číst celý postup znovu a znovu… mám jiný nápad, prostě si sedněte někde sami v klidu a zavřete oči.

Zajistěte, aby v místnosti bylo ticho a klid. Začněte pohodlně a zhluboka dýchat. Jakmile se dostanete do klidu, představte si, že sledujete svou vlastní mysl z určité vzdálenosti. Jako když se díváte na TV.

Oči máte stále zavřené, ale možná se Vám ve Vaší mysli začnou zobrazovat obrazy myšlenek, které se Vám v tu chvíli honí hlavou. (klidně je zkoušejte rovnat, obarvit na „pozitivní“, braňte se těm špatným … dejte mi pak vědět, jestli se podařilo)

Během této chvíle si možná vzpomenete na mnoho věcí, a jelikož jste v klidu a tichu, možná ucítíte vliv každé myšlenky na Váš pocit (myšlenka vyvolá pocit) a vliv pocitu na Vás (stres – není Vám ok, strach – cítíte úzkost, radost – cítíte klid a chce se Vám smát). Připomínám, že stále sedíte v místnosti v klidu a pohodlí.

I když stres nepovažuji za nic užitečného (podle mě je to naučený zlozvyk vzniklý ze strachu z budoucnosti – no a ta se nyní fakt neděje), zkuste se nyní na minutku klidně i vystresovat.

Vzpomeňte si na něco, co Vás poslední dobou dost naštvalo a vystresovalo.

Nebuďte v tom dlouho, je to hnus a není to k ničemu dobré.

V tom stresu najednou otevřete oči a podívejte se kolem sebe…

Kde se děje to, co Vás vystresovalo?

Nikde… neexistuje to (většinou to už dávno neexistuje v případě, že jste mysleli na něco z minulosti)

Nyní si uvědomte, že sedíte naprosto v bezpečí v klidné místnosti a jediné, co Vás stresovalo, byly Vaše vlastní myšlenky…

Pokud uvidíte tento vliv, jste na dobré cestě začít tento proces sledovat „z dálky“. Zkuste si nyní všimnout při vystresování toho, zdali se důvod stresu skutečně děje kolem Vás, nebo zdali se děje pouze ve Vás. Stačí se rozhlédnout, nebo začít sám sebe „sledovat z dálky“.

Jak se sledovat z dálky?… snadno, představte si, že jste někdo, kdo je schopen sám sebe sledovat z dálky. Příklad… jsem vystresovaný… představím si, že sám sebe sleduji z dálky a co vidím? Vidím chlapa sedícího v kanceláři, kolem něj je klid a ticho, ale on sám je nervní, protože se právě stresuje tím, že se mu v hlavě znovu a znovu odehrává to, jak se včera pohádal se svým šéfem (již dávno neexistující realita).

Zde se mě lidé obvykle ptají, jak si mají vzpomenout na to, že se „mají zrovna nyní podívat z dálky“.

Neexistuje návod, já jsem si tak nějak uvědomil, že mě stres nebaví, tedy jakmile přijde, nepovažuji ho za nic fajn, důležitého, nutného ani přirozeného a můj „systém“ se tímto okamžitě restartuje a řeší jen to, co se nyní skutečně děje. Je to jako se rozhlédnout kolem sebe a zjistit, že se nic neděje :-).

Pokud se nyní vrátíte k výše uvedenému „fungování mysli“ a uvidíte to, že často věříte něčemu, co se kolem Vás v danou chvíli vůbec neděje, můžete začít pomalu přicházet na to, že lze změnit bod 3.

Tedy to zkusím takto:

3. jakmile myšlenku vnímáte, začnete jí automaticky považovat za možnou realitu, která se skutečně děje, ale pokud víte, že to takto funguje, můžete si to na základě pocitu „z myšlenky“ uvědomit a myšlence prostě nemusíte věřit to, co Vám „našeptává“…

Někdo toto ucítí hned a během několika sekund se mu změní život.

Obvykle známé klišé „ber se trochu s rezervou“, „zasměj se sám sobě“… zde dostává naprosto jiný rozměr a může Vám pomoci prakticky v několika sekundách obrátit život novým směrem.

Někteří lidé potřebují čas a trénink. Avšak jakmile uvidí tento vliv, začnou tento systém objevovat ve stále více a více situacích – vztahy, práce, sport, péče o své tělo, péče o svou mysl…

Je velmi osvobozující všimnout si, že se mé „děsy“ nikde kolem mě nedějí a že uvnitř sebe jim nemusím přikládat žádnou váhu…

Po té si všimnete, že pokud se té či oné myšlence přestanete věnovat, ona ihned mizí a bude se objevovat stále méně a pak už vůbec.

Všimnete si, co za „skutečné kraviny“ lidé kolem Vás a i Vy sami někdy řešíte… no ták, podívejte se kolem, nedějí se…

A když se skutečně dějí?… skutečně umíte poznat, zdali se děje čistě ta daná věc, nebo spíše prožíváte to, co si o té dané věci myslíte? (neprožíváte to, že padá strom, ale myšlenku na to, že může spadnout na Vaše auto, nutno dodat, že stres tím vyvolaný… strom nezastaví a spíše bez stresu nebudete zmatkovat a rychleji vezmete nohy na ramena).

Mějte se skvěle

Tomáš