Autor Tomáš

O autorovi

Kdo jsem a jak mě vidí?

(Ne)dokonalost sobě vlastní

Po velmi dlouhé době jsem se rozhodl něco napsat. V posledních měsících jsem mluvil/pracoval/byl s lidmi, kteří nějakým způsobem řešili to, jak se ve svém životě vydat na další cestu, novou, pro ně neznámou… Stála jim v cestě pouze jedna překážka – pocit vlastní nedokonalosti.

Kde to sakra „je“

Je jedno, kde teď sedíte, je jedno, co děláte… Podívejte se kolem sebe… Vše, co vidíte, vnímáte pomocí svých myšlenek…

Zákony lidí II.

Není nad to si nějakou tu pro nás nepochopitelnou věc objasnit slovy: „Ale takto to má miliony lidí, takže je to normální“. Cokoli se Vám v životě stane a Vy neumíte vysvětlit proč, můžete uvidět, že Vám Váš intelekt a EGO řeknou – buď v klidu, takto to má miliony lidí…no tak ty taky.

Zákony lidí I.

Začnu malým příběhem, na kterém bych chtěl ukázat souboj „lidských zákonů a pravd“ s možností uvidět něco nového – něco, co možná každý z nás hledá.

Vystresovaný pirát… aneb když dospělí věří pohádkám

Když jsme byli malí, dokázali jsme během jedné hodiny vyhrát bitvu na moři, postavit hrad, kouzlit jako nejmocnější šaman a vyhrát válku se svou armádou legáčků. Byli jsme děti a mohli jsme cokoli. Teď jsme velcí a během jedné hodiny se dokážeme vystresovat naší budoucností, litovat se za naši minulost a nevšímat si naší přítomnosti....

Pochybnosti

Od malička se věci učíme, poznáváme, chápeme a používáme. Obvykle když něco víme a pochopíme, přestaneme si z toho dělat tak nějak hlavu a zaškatulkujeme si to do složky „pochopeno = už víme“. Celý život se setkáváme s novými věcmi, které pomalu přesouváme ze složky „ pozor – nové“ do složky „klid – pochopeno“. Je...

Hádky

Hádky s ostatními lidmi jsou velmi obvyklá trápení v našem životě. Hádáme se, přeme se, dokazujeme si navzájem pravdu, my přece víme víc… Možná ano, ale možná hádání nemá nic společného s tím, kdo jsme a co víme. Proč? Zkusme uvidět trochu jiný pohled na hádky a nedorozumění.

Přímo před nosem

Svět kolem nás je takový, jaký je a nikdy tomu nebude jinak. Tento svět vnímáme díky našim myšlenkám. Vše, co je kolem nás, jsme takto schopni uvidět, ucítit a prožít. Vždy je to přes naše myšlenky. My lidé to víme, ale často na to zapomínáme. A jak to víme?

Kdo jsem…

Položili jste si někdy tuto otázku? Možná za ní následovala další otázka: Jaký(á) vlastně jsem?

Brzdi příteli!

Jednou mi můj táta říkal, že život utíká hrozně rychle. Dnes ráno jsem si na to vzpomněl, protože jsem si svůj život prohlížel z dálky a musím říct, že má můj táta pravdu.